Otevřený dopis: Za kariérové poradenství, které integruje otázky udržitelnosti

Úvod

Současné klimatické výzvy a mnohá rizika, která přímo ohrožují obyvatelnost planety, hluboce a dlouhodobě proměňují profesní životy lidí. Aktérky a aktéři kariérového poradenství si to plně uvědomují. Naše praxe nemůže pokračovat beze změny.

Dne 28. června 2023 zveřejnilo Valné shromáždění IAEVG (Mezinárodní asociace pro vzdělávací a odborné poradenství) důležité důležité komuniké k této otázce, které uzavírá následující výzvou: „To vyžaduje, aby vzdělávání a odborné poradenství zohledňovalo ekologické, planetární a sociální souvislosti. Vzdělávací, odborné a kariérové poradenství má dlouhou tradici zohledňování sociálních otázek a sociální spravedlnosti; je naléhavě nutné, abychom zohledňovali také propojení současné praxe a kariéry s ekologií a životním prostředím.

Právě proto vám v návaznosti na toto prohlášení a ve spojení s mnoha iniciativami odbornic a odborníků po celém světě adresujeme tento otevřený dopis. Nechceme nikoho obviňovat ani moralizovat. Chceme navrhovat, nově promýšlet a společně utvářet kariérové poradenství, které bude odpovídat výzvám 21. století.

Jako lidstvo čelíme po celém světě zásadním krizím s ničivými a odlidšťujícími důsledky a mnoha souvisejícím rizikům. Současné geopolitické napětí, ozbrojené konflikty a jejich humanitární důsledky mají tendenci odsouvat do pozadí další krize, které ohrožují obyvatelnost planety. Klimatická krize a její četné projevy – globální oteplování, extrémní projevy počasí, rozsáhlé požáry, nedostatek vody, znečištění, zrychlující se tání ledovců či překračování planetárních limitů – nás zasahují a znepokojují. Uvědomujeme si mnohá rizika spojená s překračováním planetárních hranic, která ohrožují obyvatelnost Země. Tyto změny dopadají na nás všechny, ale obzvláště na ty nejzranitelnější z nás a na všechny ekosystémy, s nimiž jsme propojeni. Tato situace však bohužel nevede ke změnám odpovídajícím rozsahu výzev, kterým čelíme.

Zaměření na zazelenění profesí a odvětví

V tomto kontextu se otázka proměny práce a profesního života může snadno zúžit na prognózy a přizpůsobování se trhu práce: Jak se bude práce měnit? Jak se budou vyvíjet jednotlivá odvětví? Které profese budou potřebné pro zelenou transformaci a jaké kompetence budou vyžadovat?

Hrozí však, že budeme současnou klimatickou krizi vnímat pouze jako změnu vyžadující jednoduché úpravy profesních standardů a pracovních postupů, zatímco současné cíle orientované na ekonomický růst zůstanou zachovány. Můžeme se tak soustředit pouze na symptomy, aniž bychom analyzovali mnohé příčiny současné situace. Bylo by lákavé domnívat se, že stačí rozvíjet šetrnější způsoby výroby, aniž bychom se ptali, co vyrábíme a jaké podobě našeho společného života tím sloužíme. V konečném důsledku tak hrozí odpolitizování debaty a její zúžení na popisnou a technickou rovinu.

Zpochybnit cíle poradenských služeb

V důsledku přizpůsobování se historickému vývoji profesní praxe a pod záminkou nestrannosti a ekonomické nezbytnosti ve službách pokroku mohou kariérové poradenství a vzdělávání udržovat stávající ekonomické a sociální systémy, a tím upevňovat status quo: pomáhat lidem přizpůsobovat se tomu, co je. Tato debata však není nová.

Již v roce 1996 položil Peter Plant základy udržitelného kariérového poradenství („Green Guidance“) a vyzval expertky a experty v kariérovém poradenství, aby překročili čistě individualistický pohled na profesní dráhy a začlenili do kariérového rozhodování environmentální, sociální a kolektivní otázky. Už tehdy zdůrazňoval potřebu promýšlet kariérové poradenství ve světle klimatické krize a klást si otázky o environmentálních dopadech individuálních profesních drah. Otevřel tím cestu přístupu, který propojuje sociální spravedlnost, udržitelnost a společenskou odpovědnost.

V roce 1997 Jean Guichard upozornil na potřebu, aby si odbornice a odborníci vytvořili etický přístup zohledňující jak důstojné pracovní podmínky, tak snižování nerovností a respektování životního prostředí a přírodních zdrojů. V roce 2018 tuto otázku formuloval následovně: „Mohou se intervence kariérového poradenství stále omezovat na pomoc lidem při vytváření perspektiv existenciálně smysluplné budoucnosti, aniž bychom se ptali, jakým aktivním životem by mohli přispět k lidskému, udržitelnému a spravedlivému rozvoji?

Jak tedy mohou poradenské služby tyto úvahy a potřeby začlenit?

V posledních letech řada výzkumných prací vyzývá k novému promýšlení kariérového poradenství a načrtává obrysy nové paradigmatické změny (Peter Plant, Annamaria Di Fabio, Valérie Cohen-Scali, a mnoho dalších). V návaznosti na ně dnes vznikají konkrétní iniciativy, které tyto perspektivy převádějí do praxe a ukazují, že jsou uskutečnitelné.

Obnovit emancipační přístup ke kariérovému poradenství

Nejde jen o to pomáhat lidem začlenit se do světa takového, jaký je, ale také rozvíjet emancipační rozměr naší práce. Pojetí kariérového poradenství se tak rozšiřuje o tři vzájemně propojené rozměry – klimatický, sociální a demokratický.

Jak můžeme jako odbornice a odborníci jednat a pomáhat lidem budovat solidaritu se světem? Jak překročit pouhé přizpůsobování se současnému stavu? Jak rozvíjet intervence, které každému a každé umožní žít život, který má v jejich vlastních očích hodnotu, a zároveň si uvědomovat dopady svého způsobu života a své práce?

Tato perspektiva by neměla vést k moralizování ani ke stigmatizaci lidí, jejichž rozhodování omezuje ekonomická nejistota, sociální nerovnosti, diskriminace nebo nedostatek dostupných alternativ. Mnoho pracujících nemá materiální podmínky, které by jim umožňovaly svobodně si volit zaměstnání nebo způsob života.

Také odpovědnost za klimatickou krizi je v globálním měřítku hluboce nerovnoměrně rozložena: země a obyvatelstvo, které jsou jejími dopady zasaženy nejvíce, často patří k těm, které k poškozování životního prostředí přispěly nejméně. Udržitelné kariérové poradenství by proto nemělo individualizovat odpovědnost. Naopak by mělo hledat způsoby, jak rozšiřovat skutečnou možnost lidí jednat, posilovat jejich kolektivní schopnost ovlivňovat dění a podporovat sociálně spravedlivou transformaci.

Udržitelné kariérové poradenství, které si klade otázky o růstu, práci a sociální spravedlnosti

Jde tedy o rozvíjení takového pojetí udržitelného kariérového poradenství, které podporuje sociální spravedlnost a klade si otázky o modelech růstu, typech a dopadech výroby i o obsahu, podobách a podmínkách práce v dnešním světě. Nemělo by jít o nový samostatný směr, ale o přístup, který se stane přirozenou součástí každé praxe kariérového poradenství. Jde o to přispívat k vytváření nových představ o budoucnosti a podporovat vznik alternativních forem práce a výroby, které respektují svět, který sdílíme.

Jako kariérové poradkyně a poradci hrajeme strategickou roli při utváření individuálních i kolektivních profesních drah. Každý den jsme v kontaktu s tisíci lidí, kteří hledají smysl, chtějí změnit kvalifikaci nebo jednoduše hledají důstojnou, kvalitní a udržitelnou práci. Navzdory sdíleným obavám však musíme konstatovat, že klimatické výzvy v našich nástrojích, referenčních rámcích a poradenské praxi stále do značné míry chybějí.

Tento otevřený dopis nás vyzývá, abychom se posunuli dále v hodnocení současného stavu kariérového poradenství, tak v návrzích jeho dalšího rozvoje. Jde o formulování konkrétních perspektiv, které mohou skutečně proměnit současnou praxi, nikoli pouze o obecné abstraktní záměry.

Udržitelná práce: rozměr, který stále není dostatečně integrován

Když dnes člověka provázíme při kariérovém rozhodování a kariérovém rozvoji, dominantními kritérii zůstávají na jedné straně krátkodobá zaměstnatelnost, výše mzdy a soulad mezi kompetencemi a dostupnými pracovními příležitostmi. Na druhé straně jsou to jeho zájmy, motivace a hodnoty, které chce ve své práci naplňovat.

Tato kritéria jsou legitimní. Jsou však nedostatečná a mohou zastírat zásadní kolektivní výzvy současnosti. V kariérovém poradenství se stále jen zřídka zabýváme:

  • společnými potřebami a výzvami světa, který sdílíme,
  • kvalitou života pro nás samotné, naše okolí i planetu,
  • environmentálními a sociálními dopady skutečně vykonávané práce – daného odvětví, zaměstnání či konkrétní pracovní situace,
  • tím, jak jsou otázky udržitelnosti zohledňovány v jednotlivých zaměstnáních, odvětvích a profesích,
  • příležitostmi, které nabízejí profese spojené se sociální a zelenou transformací – například energetické renovace budov, udržitelné zemědělství, opravárenství, místní řemesla, oběhové hospodářství, environmentální vzdělávání, péče a posilování sociálních vazeb,
  • možnostmi, jak vlastní práci nebo podnikání posunout směrem k větší udržitelnosti,
  • právem člověka, kterého provázíme, klást si otázky o smyslu své práce ve světle vlastních hodnot a stavu planety,
  • právem člověka zpochybňovat stávající podoby práce a způsoby výroby.

Tato absence není neutrální. Může zvýhodňovat profese a odvětví, z nichž některé se přímo podílejí na překračování planetárních limitů, které se jako společnost snažíme omezovat. Zároveň může zneviditelňovat velmi konkrétní aspekty organizace naší práce a každodenního profesního života, které se mohou stát zdrojem angažovanosti i pracovní spokojenosti.


Co navrhujeme

1.1 Vzdělávat kariérové poradkyně a poradce v oblasti klimatických výzev a udržitelné práce. Poradkyně a poradci potřebují základní znalosti o planetárních limitech, modelech udržitelnosti, proměnách práce a budoucích způsobech života, stejně jako o rozhodovacích procesech propojujících individuální potřeby s potřebami světa. To se dnes stává základní profesní kompetencí.

1.2 Začlenit environmentální dopad jako jedno z kritérií kariérového rozhodování. Navrhujeme začlenit do našich nástrojů a referenčních rámců otázku, jak jednotlivé profese přispívají ke společnému dobru a ochraně ekosystémů. Již existují zdroje týkající se například profesí souvisejících se zelenou transformací, zelených pracovních míst nebo odvětví s vysokým negativním dopadem, které mohou obohatit naše stávající referenční rámce. Jedním ze společných strukturujících nástrojů může být evropský rámec kompetencí k udržitelnosti GreenComp.

1.3 Zviditelňovat kariérové volby směřující k práci s vysokou environmentální a sociální prospěšností. Tisíce pracovních míst jsou potřeba v oblasti energetických renovací budov, péče o lidi, ekologického zemědělství, lesnictví, tzv. low-tech technologií, řemesel, opravárenství či vzdělávání. Vedle těchto profesí však existuje nespočet způsobů, jak začlenit klimatické výzvy do vlastní práce.
Inspirativní a emancipační příklady nabízejí také nové formy organizace práce – družstva, občanské iniciativy či subjekty sociální a solidární ekonomiky –, které propojují kolektivní inteligenci a odpovědnost, zakotvení v konkrétním místě a respektování planetárních limitů. Odbornice a odborníci v kariérovém poradenství musí umět tyto profesní dráhy zviditelňovat. Nejsou okrajové – mohou se stát normou.

1.4 Vytvářet prostor pro otázky o smyslu práce. Mnoho lidí, které provázíme, pociťuje hluboký rozpor mezi svými hodnotami a pracovními situacemi, v nichž se nacházejí. Tento neklid není patologický: často je známkou probouzejícího se klimatického a etického vědomí. Kariérové poradenství může být legitimním prostorem pro zkoumání těchto napětí, aniž bychom je redukovali na individuální problém, který je třeba napravit.


Zvláštní úloha profesních sdružení

Národní a mezinárodní profesní sítě hrají zásadní roli při rozvoji poradenské praxe. Navrhujeme proto několik konkrétních opatření, která mohou tuto proměnu podpořit a urychlit, přičemž si uvědomujeme, že řada sítí již touto cestou vykročila.

2.1 Revidovat kompetenční rámce. Je nezbytné, aby kariérové poradkyně a poradci měli k dispozici explicitní rámec, který jim dává legitimitu zabývat se těmito otázkami ve své praxi. To znamená výslovně začlenit otázky udržitelnosti do profesních standardů, a otevřít tak cestu k praxi, která je bude systematicky zohledňovat. Cílem je, aby se pozornost věnovaná sociálním a environmentálním dopadům stala „standardní“ součástí služby poskytované každému člověku, nikoli samostatným proudem vnímaným jako volitelný či okrajový přístup.

2.2 Vytvářet prostor pro sdílení praxe a reflexi udržitelnosti. Zkušenosti ukazují, že integrace udržitelnosti souvisí s tím, jak kariérové poradkyně a poradci vnímají svou profesní roli. Rozvoj komunit praxe a prostoru pro výměnu zkušeností mezi kolegyněmi a kolegy je proto klíčovým nástrojem podpory této změny a překonávání izolace, kterou často pociťují ti, kdo udržitelnost do své praxe již začleňují. Tyto prostory by měly kariérovým poradkyním a poradcům umožnit reflektovat vlastní praxi a svou úlohu ve vztahu k sociálním a klimatickým krizím.

2.3 Podporovat úpravu stávajících nástrojů i vývoj nových. Integrace udržitelnosti do praxe nespočívá pouze ve vytváření nových nástrojů, ale také ve schopnosti přizpůsobovat ty stávající reálnému kontextu poradenské práce. Jde o to umožnit kariérovým poradkyním a poradcům využívat tyto zdroje způsobem, který odpovídá různorodosti cílových skupin a podmínkám jejich práce..

2.4 Učinit z udržitelnosti jeden z pilířů dalšího vzdělávání. Kariérové poradkyně a poradci se musí moci opřít o pevný společný základ znalostí týkajících se planetárních limitů, sociální spravedlnosti a proměn práce. Tyto oblasti již nemohou zůstávat záležitostí individuálních či aktivistických iniciativ, ale musí být uznány jako nedílná součást jádra naší profese.

2.5 Vytvořit společná etická vodítka integrující udržitelnost. Profesní sítě mohou sehrát klíčovou roli při vyjasňování etických východisek naší profese. To vyžaduje vytváření prostoru pro reflexi a hledání postojů k citlivým otázkám, jako je například provázení lidí směřujících do odvětví s vysokým environmentálním dopadem nebo hledání rovnováhy mezi profesním uplatněním jednotlivce a přínosem ke společnému dobru.

2.6 Identifikovat, podporovat a oceňovat příklady dobré praxe. Řada iniciativ již existuje. Jejich zviditelňování, dokumentování a vzájemné propojování představuje významný nástroj změny. Může mít podobu značek kvality, ocenění či jiných mechanismů uznání, stejně jako rozvoje komunit praxe na národní i mezinárodní úrovni.

2.7 Proměnit způsob organizace konferencí a profesních akcí. Akce pořádané profesními sítěmi by měly být v souladu s hodnotami a poselstvími, která prosazují. To může znamenat omezení letecké dopravy, rozvoj hybridních či decentralizovaných formátů, využívání místních a odpovědných dodavatelů, promyšlený výběr občerstvení, transparentnost ohledně environmentální stopy akcí a systematické začleňování otázek udržitelnosti do odborných a vědeckých programů.

2.8 Posílit advokační aktivity směrem k veřejným institucím. Profesní sdružení mají zásadní úlohu při ovlivňování institucionálních rámců. Jde zejména o prosazování integrace udržitelnosti do zadávání veřejných zakázek, systémů řízení kvality, ukazatelů výkonnosti poradenských služeb i národních a mezinárodních rámcových dokumentů tak, aby tyto otázky již nezávisely pouze na individuálním nasazení jednotlivých kariérových poradkyň a poradců.

Otevřený dopis iniciovaly kolektivy Lab Green Green Guidance a projektu Exploring Green Guidance project.