Kritická dekonstrukce pracovní nespokojenosti

  • Cílová skupina: Dospělí
  • Zaměření: Podporovat představivost, Měnit svět prostřednictvím kariéry
  • Aktivita: Hodnocení/diagnostika, Poradenství a konzultace
  • Forma: Individuální
  • Trvání: 30 minutes

Tento nástroj lze použít ve fázi domlouvání zakázky s klienty*kami, kteří*ré pociťují nespokojenost se svou současnou prací, aby jim pomohl kriticky se zamyslet nad jejich pojetím práce a dát ji do souvislosti s klimatickou udržitelností. Začít s otázkami směrem ke klimatické krizi není vždy nejúčinnějším vstupním bodem pro otevření tématu udržitelnosti v poradenském rozhovoru. V mnoha případech se klienti*ky bezprostředněji zabývají zkušenostmi s nesmyslností, vyčerpáním, nadměrným výkonem, neustálým tlakem na větší výkon, “blbou prací”, nerovností, zdravotními problémy nebo vykořisťováním v práci. Tyto obavy mohou pomoci otevřít kritickou diskusi o představách o práci a sloužit jako vstupní brána k rozhovorům o udržitelnosti – protože v konečném důsledku jsou všechny tyto problémy spojeny s širší klimatickou krizí.

Inspirace pro nástroj

Marie Anne Dujarier – francouzská socioložka práce, která dekonstruuje sociální konstrukt práce do tří kategorií sociálních reprezentací:

  1. Činnost: Činnost: úsilí, které jednotlivci vyvíjejí.
  2. Výroba: Hmotné nebo nehmotné výsledky, které jsou výsledkem těchto aktivit.
  3. Zaměstnání: Institucionální rámec, který zajišťuje odměnu a sociální status.

Dujarier tvrdí, že historicky byly tyto dimenze v souladu a poskytovaly jednotlivcům ucelené chápání jejich práce. V moderních neoliberálních společnostech se však tyto vazby stále více fragmentují. Jednotlivci se například mohou zapojit do neplacených stáží (aktivita bez nároku na odměnu) nebo se účastnit rolí v gig ekonomice, které postrádají tradiční zaměstnanecké výhody (výroba bez stabilního zaměstnání). Mnoho zaměstnanců pociťuje nedostatek smyslu, což může mít negativní dopad na jejich zdraví. Také klimatická krize přispívá k nesouladu mezi aspiracemi lidí a realitou jejich každodenních zkušeností s aktivitami, destruktivní a nehospodárnou výrobou, objektivizací pracovních vztahů, což přispívá k pocitům nespokojenosti a odcizení mezi pracovníky.

Le grand manuel de la transition – Collectif FORTES : Tato francouzská skupina aktérů navrhuje, že vztahová kvalita práce může být pákou pro transformaci práce, která je nezbytná pro udržitelnou transformaci. Jde o obnovení smyslu kolektivního jednání tváří v tvář erozi propojení v důsledku neoliberalismu, kdy práce maximalizuje individuální zájem a zisk a zanedbává rozměr “společné práce na budování komunity”. Příručka rozlišuje tři kvality práce v jejím současném pojetí:

  • Subjektivní – zvyšování dovedností, kreativita, pozitivní vnímání užitečnosti – na to se v neoliberalismu klade velký důraz.
  • Objektivní – kvalita výrobku nebo služby bez ohledu na dopady na lidi nebo životní prostředí. Podle autorů “musí být podřízena zvýšení kvality života, kterou podporuje, a to i pro ty, kteří jsou od ní vzdáleni v prostoru a čase”.
  • Kolektivní – kvalita vztahů mezi pracovníky, s lidským a přírodním prostředím.

Subjektivní rozměr byl do značné míry podřízen objektivní kvalitě. Pro solidární a udržitelnou práci musí být objektivní rozměr spojen se subjektivní a kolektivní kvalitou – s ohledem na ekosystémy, sebe sama a ostatní.

Rámec, který kombinuje oba přístupy, by mohl vypadat takto a může sloužit jako užitečné vodítko pro kariérové poradce*kyně a klienty*ky, aby se zamysleli nad svou současnou situací:

RozměrSubjektivní kvalita ( osobní zkušenost, rozvoj)Objektivní kvalita ( výsledky, shoda, efektivita)Kvalita kolektivu ( vztahy, spolupráce, sociální a ekologická etika).
AktivityRozvoj, kreativita, hrdost na své dovednosti, motivace, radost, tvořivost, pocit úspěchu, sebevyjádření, ocenění řemeslného umění, schopnost převzít odpovědnost za svou práci.Efektivita, jasnost cílů, srozumitelnost pokynů, dosažení cílů, dodržování postupů, udržitelné tempo, “dobrá práce” podle vedení.Spolupráce, vzájemná podpora mezi kolegy, sdílení znalostí, pocit solidarity nebo izolace, vztahy s vedením.
VýrobaOsobní význam, hrdost na výsledek, soulad s vlastními hodnotami, vnímaná kvalita, krása nebo ošklivost výrobku/služby.Užitečnost pro ostatní (klienty/uživatele), shoda, měřitelná kvalita, uznávaná originalita.Sociální nebo ekologický přínos, dopad, dlouhodobá užitečnost, soulad se sociálními nebo environmentálními potřebami.
ZaměstnáníJistota, uznání, důvěra, vnímaná stabilita, pocit důstojnosti, schopnost představit si budoucnost.Jasné vymezení role, postavení, odměňování, oficiální uznání, cíle hodnocení, soulad mezi pozicí a skutečnými úkoly.Lidské vztahy, účast na rozhodování, sdílené řízení, sociální klima, rovné zacházení, pocit sounáležitosti.

Odůvodnění: Proč je to nutné?

Tento nástroj může jednotlivce, kteří zažívají nespokojenost v práci, vést ke zkoumání nesouladu v jejich pracovní zkušenosti (aktivity, výroba, zaměstnání) a zároveň k obnovení spojení s širšími ekologickými, sociálními a existenciálními dimenzemi práce. Přispívá ke kritické reflexi odcizení, zaměstnaneckých vztahů a výroby/spotřeby v kapitalistické společnosti.

Cíle

Na konci aktivity budou klienti:

  • hlouběji porozumět své současné profesní roli.
  • přemýšlet o vztahové kvalitě práce a o cílech práce přesahujícím pouhý zisk tím, že se do ní začlení trvanlivost, krása výrobků, přiměřenost mezi potřebami a očekáváním pracovníků a uživatelů…
  • představit si uspokojivější a udržitelnější možnosti.

Potřebné zdroje

Svazek papíru se Vennovým diagramem se 3 kruhy (jak je znázorněno v tabulce níže).

Aktivity

1. Úvodní analýza

Proberte s klientem*kou tři oblasti, které souvisejí se slovem “práce”. Proveďte klienta*ku aktivitou a vyzvěte ho*ji, aby si zapsal*a klíčová slova v těchto třech oblastech:

Plocha Vennova diagramuMožné otázky
Aktivita (smysl, zdraví, slušnost)Jaké úkoly denně vykonáváte? Jaké pocity máte při plnění těchto úkolů? Cítíte se při těchto aktivitách smysluplně, propojeně, nebo roztříštěně? Jak tyto úkoly využívají vaše schopnosti a zájmy? Jak jsou pro vás tyto aktivity smysluplné (nebo ne)? V čem jsou tyto aktivity poutavé / monotónní? Co ve vás v současné situaci vyvolává pocit schopnosti, tvořivosti nebo naplnění? Co vám tato práce umožnila rozvinout nebo naučit se? Cítíte se užitečný a kompetentní?
Jak byste na stupnici 1-10 ohodnotil/a svou spokojenost s každodenními aktivitami?
Výroba (užitková)Jaké jsou výsledky vaší práce? Jakou mají hodnotu nebo význam pro vás, pro ostatní, pro komunitu, pro svět? Jste na tyto výsledky hrdí?
Jaká je souvislost mezi vašimi aktivitami a konečnými produkty nebo službami?
Jaký vliv má podle vás vaše práce na ostatní, na společnost, na životní prostředí? Co po sobě vaše práce zanechává v dlouhodobém horizontu?
Jak se cítíte, když se díváte na to, co vytváříte nebo tvoříte? Jaký je konkrétní účel toho, co vytváříte?
Jaké skutečné potřeby pomáhá vaše práce uspokojovat? Kdo z ní má prospěch? Je pro někoho, pro něco užitečná?
Kdybyste mohl změnit to, co vyrábíte, jakým směrem byste chtěl, aby se to vyvíjelo?
Jak byste na stupnici 1-10 ohodnotili (subjektivně) užitečnost výsledků své práce pro svět?
Zaměstnání (status, vztahy, bezpečnost)Popište povahu pracovního poměru, včetně typu smlouvy, odměny a výhod. Jak vaše organizace oceňuje a odměňuje vaše příspěvky? Jak velký vliv mají zaměstnanci na rozhodování?…. Jak fungují vztahy ve vašem týmu? Cítíte se podporováni? Jaké jsou vaše vztahy s kolegy a nadřízenými? Jaká je úroveň spolupráce, lidského propojení a kolektivního projektu ve vaší práci? Dává vám tato pozice pocit, že jste součástí kolektivu, společného projektu?
Jak byste na škále 1-10 ohodnotili svou spokojenost s kontextem svého zaměstnání?

2. Identifikace nesouladu

Diskutujte s klientem*kou o případných nesrovnalostech mezi aktivitami, které vykonává, a vytvořenými výstupy, o tom, jak se jeho*jí pracovní status odráží v hodnotě jeho*jí práce, zda má pocit, že jeho*jí role umožňuje smysluplný přínos… Zvažte osobní hodnoty související s prací, jako je smysluplnost, uznání a stabilita…

Pomocí různobarevných značek můžete zakroužkovat položky, které přispívají ke spokojenosti, a ty, které přispívají k nesouladu.

3. Reflexe

V závislosti na zkušenostech klienta*ky můžete diskutovat o tom, jak společenské změny, jako je vzestup gig ekonomiky, digitalizace, změna klimatu a ekologická krize, ovlivňují osobní pracovní zkušenosti. Můžete také diskutovat o následujících otázkách, abyste šli do hloubky:

Spojení se sebou samým, ostatními a světem

  • V jakých chvílích se cítíte při své práci “naživu” – ve spojení se sebou, s druhými, s přírodou?
  • Jsou chvíle, kdy se naopak cítíte odříznutí, izolovaní nebo zbyteční?

Role ve společnosti / ve světě

  • Jakou roli byste chtěli hrát prostřednictvím své práce – ve své rodině, ve své komunitě nebo pro životní prostředí?
  • Co byste chtěli svou prací přinést ostatním?
  • Kdybyste si místo otázky “Jakou práci bych měl dělat?” položili otázku “K čemu chci přispět?”, co by to pro vás změnilo?

Nespokojenost jako signál

  • Co vaše nespokojenost vypovídá o tom, co vám chybí nebo na čem vám skutečně záleží?
  • Jaké hodnoty nebo potřeby nejsou ve vaší současné práci respektovány?

Představa udržitelného a smysluplného zaměstnání

  • K čemu by podle vás měla být práce?
  • Jaké účely jsou pro vás nejdůležitější? (např. pomáhat druhým, vytvářet spojení, chránit přírodu, předávat znalosti, opravovat, vynalézat…)
  • Kdybyste si mohli vymyslet práci, která by pro vás měla smysl, jak by vypadala?
  • V jakém světě byste chtěli žít a pracovat? Přibližují vás vaše současná rozhodnutí k tomuto světu?
  • A kdybyste se mohli rozhodovat bez pocitu viny nebo vnějšího tlaku – co byste si skutečně vybrali?

4. Plánování akcí

Můžete o tom diskutovat s klientem*ku (v závislosti na jeho*jí citlivosti na otázku udržitelnosti):

  • Jaké jsou potenciální oblasti změn nebo rozvoje ve vaší současné roli pro lepší sladění?
  • Jaké jsou alternativní kariérové cesty, které by mohly nabídnout lepší soulad mezi aktivitami, výrobou a zaměstnáním?
  • Jakým malým nebo větším způsobem se můžete zapojit do dění ve světě (prostřednictvím mé práce nebo i mimo ni) a podpořit tak změny, na kterých vám záleží?
  • Na jakých vztazích a solidaritě s ostatními lidmi, budoucími generacemi nebo ekosystémy vám záleží?
  • Jaký prostor existuje pro společné akce, spolupráci nebo kolektivní projekty v mém profesním životě?

Rozšiřující aktivity

Klientům*kám, kteří*ré chtějí přispět k sociální transformaci, můžete navrhnout následující otázky, které vycházejí z Dujarierova rámce pro zkoumání různých vrstev sociální transformace práce.

  1. Individuální úroveň
  2. Sociální úroveň – mezilidské vztahy a organizace
  3. Společenská úroveň – instituce

To je zajímavé zejména pro lidi, kteří pociťují příliš velký individuální tlak nebo vinu – může jim to pomoci uvědomit si různé třenice a propletence na jiných úrovních a opustit omezenou individualistickou / psychologizující perspektivu.

  • Jakou změnu byste rádi viděli – a cítíte se schopni ji iniciovat – na své úrovni?
  • Kde už máte vliv, i když malý? Jaké zdroje, dovednosti, zkušenosti, které máte, by mohly být užitečné?
  • Jaký odpor nebo tření pociťuji, když přemýšlím o tom, že bych přispěl/a ke změně? Z čeho pramení? Jaké jsou překážky, imise a napětí, které brání této změně na společenské nebo institucionální úrovni?
  • Jak by vaše individuální nebo kolektivní akce mohla přispět k širší změně?
  • S kým byste se mohli spojit, abyste jednali společně?

Tento rámec je možné použít i v několika dalších případech během prvního rozhovoru s klientem, například na prázdném listu papíru popsat vlevo současnou situaci a vpravo žádoucí stav související s budoucím kariérním směřováním a poté je spojit šipkou/žebříkem a probrat konkrétní kroky, které mohou vést od současné situace k budoucímu žádoucímu stavu.